Proč tak rádi chováme domácí mazlíčky

Každý z nás má v rodinÄ› alespoň jednoho domácího mazlíÄka. Obvykle se jedná o psa Äi koÄku, avÅ¡ak možná máte nÄ›jakého příbuzného, který chová nÄ›co exotiÄtÄ›jšího, případnÄ› takového tvora sami vlastníte. Věřte vÅ¡ak, že to není žádná výjimka. Chov domácích mazlíÄků jde skuteÄnÄ› daleko, až do nejstarší zaznamenané historie, a ukazuje se, že vztah lidí například ke psům byl ve skuteÄnosti hodnÄ› podobný tomu, jaký je dnes. O tom, že koÄky byly například ve starém EgyptÄ› považovány za posvátné, se není tÅ™eba zmiňovat. ProÄ je ale máme tak rádi?

 

 

V první Å™adÄ› zde hraje roli potÅ™eba se o nÄ›koho starat, peÄovat o nÄ›j. Není koneckonců náhodou, že si domácí mazlíÄky Äasto poÅ™izují starší lidé, kterým již dÄ›ti vyrostly. PotÅ™eba peÄovat a rodiÄovský instinkt jsou v nás velmi silnÄ› zakoÅ™enÄ›ny, a tak není divu, že se jim snažíme vyhovÄ›t, jak je to jen možné, aniž bychom si to uvÄ›domovali. Na tom samozÅ™ejmÄ› není nic Å¡patného, jen si musíme dát pozor, aby se to nevymklo kontrole. Vždy je nutné mít na pamÄ›ti, že zvíře není ÄlovÄ›k. Myslí jinak a má také odliÅ¡né potÅ™eby, které je nutné pro Å¡Å¥astné soužití respektovat.

 

S tím souvisí i potÅ™eba vÄ›domí, že nás má nÄ›kdo rád. My lidé jsme spoleÄenÅ¡tí tvorové, kteří potÅ™ebují sociální kontakt a také pocit, že na nich nÄ›komu záleží. Bohužel, aÄkoliv je lidí stále více, komunikace mezi lidmi vázne. Saháme tedy po domácích mazlíÄcích, kteří nám mohou potÅ™ebu lásky vynahradit.

 

 

Je tu také fakt, že nad domácími mazlíÄky máme i jakousi kontrolu. Na rozdíl od ÄlovÄ›ka se nemusíme bát, že se jednou pohádáme, on se sbalí a odejde. Zvíře s námi bude do té doby, dokud nezemÅ™e nebo my nerozhodneme jinak. To nám dává pocit jistoty, víme, že aÅ¥ už se stane cokoliv, doma na nás bude Äekat náš pes. Zda je tato pÅ™edstava zdravá, už je jiná otázka. DobÅ™e vÅ¡ak vysvÄ›tluje, proÄ je chov domácích mazlíÄků tak populární po celou lidskou historii.